﻿
&names=date,name,shortName|
*,"141. peruť","No. 141 Sqn"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"141. peruť vznikla 1. ledna 1918 v Rochfordu jako jednotka domácí obrany určená k ochraně oblasti Londýna. Při vzniku používala několik typů letounů, včetně Sopwith Dolphinu, Sopwith Pupu, B.E.2 a B.E.12. V únoru se přesunula do Biggin Hillu a následující měsíc sjednotila výzbroj na Bristol F.2B. V Biggin Hillu zůstala až do konce války.
Historie po první světové válce
V březnu 1919 se 141. peruť přesunula do Irska, kde zůstala až do rozpuštění 1. února 1920.
Dne 4. října 1939 byla obnovena jako jednotka s Gloster Gladiatory, k nimž bylo přidáno několik Bristol Blenheimů. Oba typy sloužily k výcviku až do příchodu Defiantů v dubnu 1940. Operační způsobilosti dosáhla 3. června a první operační hlídku provedla 29. června. Následující měsíc se přesunula do West Mallingu a začala hlídkovat nad Lamanšským průlivem. Hawkinge používala jako předsunuté letiště. Dne 19. července zde absolvovala svůj první a zároveň poslední denní boj války: přestože sestřelila čtyři Bf 109, ztratila šest z devíti letounů, které se střetly s německou formací. O dva dny později byla přesunuta do Prestwicku k odpočinku a doplnění.
Chybějící výzbroj střílející dopředu představovala u Defiantu při denních operacích vážnou nevýhodu. 141. peruť se proto v září 1940 vrátila na frontu jako noční stíhací jednotka, nejprve s B Flight a následující měsíc se zbytkem perutě. V dubnu 1941 se přesunula do Skotska, kde přezbrojila na Beaufightery a zajišťovala noční obranu Skotska a severní Anglie. V červnu 1942 byla přemístěna do Tangmere k místní obraně a v únoru 1943 do Predannacku, odkud zahájila noční narušovací mise nad severozápadní Francií.
Koncem dubna 1943 se přesunula do Witteringu a odtud podnikala noční narušovací operace nad Francií na podporu Bomber Command. V říjnu začaly Beaufightery nahrazovat Mosquita a v prosinci se peruť připojila ke 100 Group Bomber Command, jejíž součástí zůstala až do konce války. Její Mosquita doprovázela bombardéry 100 Group při náletech a útočila na nepřátelské noční stíhače i jejich základny. V noci z 16. na 17. prosince provedla peruť první úspěšnou bojovou misi Bomber Command s radarovým detektorem a naváděcím zařízením Serrate, když kanónovou palbou poškodila Bf 110.
Krátce po skončení druhé světové války, 7. září 1945, byla 141. peruť rozpuštěna. Dne 17. června 1946 byla znovu obnovena jako noční stíhací jednotka s Mosquity. V říjnu 1951 Mosquita zcela nahradily noční stíhací Meteory. V červnu 1955 přišly Venomy, které v únoru 1957 nahradily Javeliny. S jejich příchodem se úloha jednotky změnila na stíhací peruť pro každé počasí. Dne 1. února 1958 byla v Coltishallu rozpuštěna a přeznačena na 41. peruť.
Ještě jednou byla 141. peruť obnovena 1. dubna 1959 jako jednotka protiletadlových řízených střel Bloodhound. Sídlila v Dunholme Lodge a definitivně byla rozpuštěna 31. března 1964."
